Na cestě z chaosu. Proč je dobré zbavovat se nepotřebných věcí a jak zkrotit nepořádek

Čím více věcí máte, tím hůř se uklízí a nepořádek vás táhne ke dnu… Tento rozhovor vyšel 13. července 2019 v Lidových novinách, příloze Relax a vedla ho se mnou Kristýna Malina. Povídaly jsme si o tom, jak si co nejlépe uspořádat domácnost a zbavit ji zbytečných věcí, které nám už nedělají radost.

Jak poznám, že moji domácnost ovládá chaos? 

Poznáte to tak, že se vlastně ani netěšíte na to, až přijdete domů, kde máte spoustu věcí. Možná se i vyhýbáte tomu zvát si k sobě návštěvy, blízké přátele … Vaší noční můrou je, že k vám někdo přijde nečekaně a bez ohlášení a vy ho budete muset pozvat dál.

Pokud se pohybuji v nepořádku, zhoršuje to můj život? 

No, ono vás to vlastně ovládá. Mělo by to být naopak, vy byste měla být pánem všech věcí, které máte v domácnosti, ne aby ony ovládaly vás. Vy byste měla převzít kontrolu, a to nejen nad tím, co doma máte, ale také nad tím, co si tam teprve přinesete. Mělo by to být tak, že si tam nosíte jen věci, které vám přinášejí radost.

Jak tedy poznám, že mám doma věcí až moc?

Třeba u toho oblečení je to taková ta klasická ženská průpovídka „Mám plnou skříň, ale přesto nic na sebe“. Je to přesně ten moment, kdy ráno stojíte před narvanou skříní, ale v žádné z těch věcí se necítíte dobře. V jiných oblastech jsou to pak různé sentimentální věci. Dárky, které nevyužijeme, ale nechceme je vyhodit, abychom někoho neranili. Přitom nás netěší. Mohou to být i fotky s bývalými partnery, kterých se nedokážeme zbavit. Jsou to přesně takové ty věci z minulosti, které nás stahují dolů, ale neumíme se s tím vypořádat.

Nejlepší je už v obchodě přemýšlet, kde by měla nová věc svoje místo. Je to vědomější nakupování, kdy se dopředu zamýšlíme nad tím, jak nám bude věc sloužit a jestli ji vůbec máme kam dát.

Opravdu platí rovnice: mám doma nepořádek, cítím se špatně? Nemohu se od toho prostě odstřihnout a nevnímat to? 

Zdánlivě možná, ono to ale na nevědomé úrovni nejde. I když na to člověk nemyslí, pořád s tím vnitřně bojuje. Všechno je spojené se vším. Každá věc, kterou doma máte, na vás působí.

Méně je více …

Má nepořádek kromě psychiky vliv i na naše zdraví? 

Čím víc krámů doma máte, tím hůř se vám uklízí běžná špína. Tím obtížnější je vysávat podlahu, stírat prach. Hůř se vám dýchá, máte doma méně volného prostoru. Nemůžete si třeba ani zacvičit, i takto je to spojené. Další pastí je, že často to mají doma lidé relativně uspořádané a mají uklizeno. Ale všechny ty krámy a věci, které nepotřebují a nedělají jim radost, jsou narvané ve skříních. Ono to potom není vidět, ale energeticky nás to pořád táhne ke dnu. Pocity prostě jen zavřeli do skříně. Uklidit si doma, naházet věci do krabic a odnosit je do sklepa, to není řešení. Je potřeba se s věcmi vypořádat, u každé se rozhodnout, jestli si ji nechám, nebo ji pustím dál.

Začínala jste sama jako chaotik, nebo jste měla vždycky ve věcech pořádek? 

Já se hodně našla v Marii Kondo. Ona v první knize Zázračný úklid popisuje své dětství a u toho jsem si řekla, že to jsem přesně já. Byla jsem také pořádkumilovný člověk, ale i když jsem pravidelně z domácnosti vyhazovala věci, necítila jsem se šťastná. Až teprve po přečtení knihy jsem si řekla, že takhle se na to musí. Ona totiž vyhazování věcí obrátila – nesoustředí se na to, co vyhodit, ale na to, co si nechat. Samotné vyhazování ke štěstí nevede. ovšem soustředit se na to, co mi přináší radost, to ano.

Vy sama chodíte přímo domů ke klientům „debordelizovat“. Jak to probíhá?

Nejprve se od nich snažím získat co nejvíc informací. Proč si chtějí uklidit? Kolik členů je v domácnosti? Jak velký mají byt? Musím vědět co nejvíc o jejich zázemí a především hlavní důvod, proč si chtějí uklidit. Na tom to všechno stojí a padá. Pokud si někdo chce uklidit jen proto, že to viděl v televizi, tak to víceméně nemá smysl. Musí za tím být hlubší důvod. A vlastně i pro klienty, kteří ke mně chodí, vždycky platí, že tam je nějaký zlomový životní okamžik, kdy si potřebují uspořádat jak vnější svět, tak ten vnitřní.

K organizaci věcí se hodí různé typy krabic a košíků …

Co to může být? 

Třeba ztráta životního partnera. Žena v situaci, kdy zůstane sama s dětmi. Nebo třeba mladý pár, který se připravuje na příchod miminka. Jsou to takové ty důležité momenty, motivace musí vycházet zevnitř… Všichni, kteří se ke změně odhodlají, mají společné to, že chtějí být spokojení, dobře se cítit.

Jak probíhá fáze třídění?

Postupuji podle KonMari metody, takže je to pokaždé stejné. Na začátku si klient stanoví vizi, jak by si přál, aby jeho domácnost vypadala a jak by se tam chtěl cítit. Pak už se jede podle kategorií, ne podle místností. Kategorií je pět, začíná se oblečením. Druhá kategorie jsou knihy, ve kterých jsme my češi docela zasekaní a bojíme se je pouštět dál. Další kategorie jsou papíry a veškeré dokumenty. Potom různorodé (japonsky Komono), kam patří veškeré drobnosti, včetně těch z kuchyně a koupelny, a úplně poslední kategorie jsou věci sentimentální, které je důležité nechat až na konec. Jak totiž procházíme tříděním těch předchozích kategorií, tak si zlepšíme schopnost vidět to, co nám přináší radost, a ani tato, na vyřazování emočně nejnáročnější kategorie nás nerozhodí.

Zvládneme to i sami?

Určitě. Můžete si pořídit třeba jednu z knih Marie Kondo, kde najdete spoustu návodů, jak na to. Se mnou je to jen snadnější a rychlejší. Úklid si naplánujete třeba na víkendy: jednu neděli uděláte oblečení, druhou knihy. I když u domácností, které jsou hodně zaneřáděné, to může trvat i půl roku nebo rok. Jakmile se do toho pustíte, rychle pocítíte účinky: uleví se vám, budete mít více energie a začnete se cítit lépe. Postup úklidu je jednoduchý, třeba v kategorii oblečení všechno hodíte na postel, každou věc berete do ruky a ptáte se sami sebe, zda vám dělá radost. Pokud ne, můžete ji s klidným svědomím poslat pryč. Pak je třeba poděkovat věcem, za to, jak nám sloužily a poslat je dál.

Komody jsou praktické, věci v nich jsou snadno dostupné …

Jaký je nejlepší způsob, jak se již nechtěných věcí zbavit? Vyhodit je může být plýtvání …

Nejdůležitější je zbavit se jich hned, ideálně ten den, kdy se dělá úklid. Jakmile si to necháte doma delší dobu, budete tam nakukovat, jestli třeba náhodou by se vám to ještě nehodilo … Někdo chce věci prodat, což ale moc nedoporučuji, protože vám pak doma leží déle. Ideální je podle mě odnést je třeba d charitativního obchodu, kde získají druhý život. Nebo dát v označené krabici ke kontejneru, kde ty věci také rychle mizí a vezme si je ten, kdo je potřebuje.

Co se nám vyhazuje nejhůř? 

Nedá se generalizovat, je to osobnost od osobnosti …

Máte občas chuť klientovi říct, ať už to proboha vyhodí? 

To nemůžu. Když vidím, že je klient nerozhodný, pokládám doplňující otázky a snažím se dobrat toho, aby se člověk správně rozhodl sám.

Platí podle vás známá poučka, že když něco člověk půl roku nebo rok nepoužije, má to vyhodit?

Já tohle časové členění moc neuznávám, vždycky bych se řídila přítomným okamžikem a tím, jaký vztah k oné věci máme v okamžiku úklidu.

Jste s lidmi u celého procesu třídění? 

Ano, funguji jako taková podpora. Když se na to člověk vrhne sám, tak hrozí, že po hodince po dvou už nemůžete. Jste psychicky i fyzicky vyčerpaná, už na to nemáte. V tu chvíli jsem tam já, aby to člověk zvládl dodělat, aby to dotáhl do konce. Často mi lidé vyprávějí příběhy, jak se k nim věc dostala a proč je pro ně třeba těžké věc vyhodit.

Proč vlastně kupujeme věci, které pak vyhazujeme, abychom měli doma místo? 

Necháváme se snadno zlákat marketingovými taktikami obchodníků a je těžké těmhle trikům odolávat. Spousta lidí tak spadne do pocitu, že jsou nedostateční, když tu věc doma nemají. Sama to moc dobře znám, vždyť před mateřskou jsem pracovala v podpoře prodeje a marketingu. Když si ale doma skutečně uklidíte, projdete tím procesem a zjistíte, kolik věcí vlastníte, bude pro vás příště jednodušší odolat.

Koupili byste si danou věc, i kdyby nebyla ve slevě?

Takže se změní naše nákupní chování?

Když si uvědomíte, kolik času nás stojí věci vybírat, nakupovat, uklízet a třídit, nákupní zvyklosti se změní k udržitelnějším. Nejlepší už je v obchodě přemýšlet, kde by měla nová věc svoje místo. Jedná se už o vědomější nakupování, kdy se dopředu zamýšlíme nad tím, jak nám bude daná věc sloužit a jestli ji vůbec máme kam dát.

Může mi úklid nějak zásadně změnit život?

Měla jsem třeba jednu klientku, se kterou jsme vytřídily všechny kategorie, a ona se poté rozhodla, že se z bytu odstěhuje jinam. Bylo to pro ni mnohem snazší, stěhovala se jen s věcmi, které ji dělají radost, a nemusela balit a převážet krámy, které ji jen zatěžovaly. Věřím, že to bylo klíčové pro její rozhodnutí, zda v bytě zůstat, nebo jít do jiného.

Co s takovým úklidem, kromě pořádku a většího vnitřního klidu získám?

Naučíte se rozhodovat a poznat, co vás těší. Tenhle pocit si můžete přenést i do dalších oblastí života. Když si dáte do pořádku domácnost, zcela přirozeně se začnete zabývat i dalšími oblastmi. Jsem v práci, která mi dělá radost? Jaké jsou mé vztahy? Začnete se posouvat i v dalších oblastech, a máte tak šanci zcela změnit svůj život.

Jana Böhmová
Mou vášní je pořádek. Pomocí metody KonMari podporuji klienty k dosažení jejich vysněného životního stylu. Pomáhám jim zkrotit chaos v domácnosti, zbavit se nepotřebných věcí, nastavit pravidla organizace a tím získat více času, energie a radosti v životě.

Můj příběh si přečtěte zde >>

Pro všechny, kteří chtějí doma zkrotit chaos, jsem napsala e-book Jak začít s debordelizací - 6 prvních kroků k pořádku >>
Komentáře